Co pomůže změnit nový stavební zákon?

20 července, 2021
0 komentářů

Rychlejší a jednodušší povolování staveb a tím i zrychlení bytové výstavby by mělo být hlavním přínosem novely stavebního zákona, která byla po vrácení senátem do sněmovny a opětovném projednání konečně schválena. Účinnost nabyde od 1. července roku 2023.

Schválená verze se značně liší od původního návrhu a řada dílčích změn i pozměňovacích návrhů se kvůli nesouhlasu Ministerstva pro místní rozvoj a dalších resortů do konečné verze nedostala. Kromě jiného tak nebude posílena pravomoc obcí ohledně územního plánovaní. Do zákona také nebyl začleněn mechanismus integrovaného rozhodování včetně záruky ochrany veřejného zájmu nebo odborné posouzení záležitosti úředníkem s náležitou kvalifikací. Oslabena tím byla zejména ochrana proti nečinnosti úřadů. Ačkoliv jsou stanoveny závazné lhůty pro rozhodování, jejich vymahatelnost je omezená.

Přes zmíněné nedostatky je schválení nového stavebního zákona pozitivní zpráva, neboť jeho reforma byla více než nutná.

Hlavní změny nového stavebního zákona

Rychlejší a jednodušší stavební řízení

  • Složitost a nejednotnost současného zákona, která neúnosně protahovala stavební řízení a povolování staveb, byla hlavním motivem pro jeho změnu. Současné územní a stavební řízení a případné nekonvenční postupy byly nahrazeny společným řízením o povolení stavby.
  • Stavební úřad vydá rozhodnutí na základě posouzení více oprávněných úředních osob.
  • Odvolací úřad může vracet a rušit rozhodnutí vydaná v prvním stupni řízení. Musí tak ale učinit s konečnou platností, aby se zabránilo opakovanému projednávání.

Jednotná soustava stavebních úřadů

Ze zákona vznikne nová soustava stavebních úřadů vedená Nejvyšším stavebním úřadem. Tato změna má zabránit riziku podjatosti, tedy zasahování místních samospráv do procesu povolování staveb a má umožnit jednotný výklad stavebních předpisů.

Jednotný proces územního plánování

  • Územní rozvojové plány na úrovni státu, krajů a obcí se budou vypracovávat v jednotném procesu. Jsou stanoveny lhůty (byť nezávazné) pro pořízení plánovací dokumentace.
  • Zákon zohledňuje a podporuje řešení efektivního hospodaření s vodou ve městech.
  • Města Praha, Brno a Ostrava mohou vydávat vlastní stavební předpisy se specifickými požadavky, které mohou být odlišné od celostátní prováděcích předpisů. Podobné možnosti lze využít i ve specifických případech jako je stavba v chráněném území, u veřejně prospěšných staveb nebo k ochraně veřejného zájmu.
Může Vás zajímat:  Ceny bydlení v Česku navzdory pandemii rostly. Jaká města zdražila nejvíce?

Obce a investoři – plánovací smlouvy

Ohledně budoucího využití území např. při realizaci veřejné infrastruktury může obec stanovit v územním plánu uzavření plánovací smlouvy jako podmínku pro realizace stavebního záměru. Pokud se obě strany dohodnou, obec se může zavázat ke změně územního plánu, nebo ho naopak po určitou dobu neměnit.

Dodatečné povolování staveb za přísnějších podmínek

Dodatečně povolit stavby realizované v rozporu se stavebním povolením nebo zcela bez povolení bude možné jen v případě, kdy stavebník prokáže, že jednal v dobré víře a zákon neporušil vědomě. Kromě toho musí být žádost o dodatečné povolení stavby podána ve stanovené lhůtě. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, stavba musí být odstraněna. Stavbu lze v opakovaném řízení dodatečně povolit, pokud se prokáže, že by třetím osobám nebo veřejnému zájmu vznikla odstraněním větší újma, než by vznikla neodstraněním stavby.

Zanechat komentář