Trvalý nedostatek bytů v Praze. Jaký je důvod?

1 února, 2021
0 komentářů

Do hlavního města se za pracovními příležitostmi lidé trvale stěhují už mnoho let. Znamená to vysokou poptávku po bydlení, kterou stávající nabídka nestačí uspokojit. Je to jeden z důvodů, proč je zde bytů málo a ceny jsou neúměrně vysoké.

Praha tak jak ji známe vznikla v roce 1922

Historie našeho hlavního města sahá až do středověku, ale jako administrativní centrum v moderním pojetí se Praha začala profilovat v roce 1922. Tehdy sloučením 38 samostatných obcí vznikla tzv. Velká Praha s více jak 600 000 obyvateli.

Bytová výstavba se zastavila za okupace

Praha se v této době stala hlavním městem nově vzniklého státu – Československa a sídlem státních institucí. S dalším přílivem obyvatel musela městská správa začít řešit otázku bytové výstavby. Do roku 1938 se podařilo zvýšit počet bytových domů o 23 000. Z tohoto počtu vystavělo město samo přes 300 činžovních domů s více jak 5000 byty.

Tento pozitivní rozvoj zastavila okupace a stagnace výstavby během druhé světové války. Tím začala bytová krize, která v určité formě přetrvává v hlavním městě až dodnes.

Socialistické hospodaření k rozvoji bytového fondu příliš nepřispělo

Změna politického systému v poválečných letech rozvoj bytové výstavby nepodpořila. Na konci padesátých let došlo na několik let ke zrychlení výstavby a začala také vznikat první stavební družstva. V této době se začala stavět sídliště Petřín, Jarov, Hloubětín nebo Zahradní Město.

K oživení výstavby došlo během 60 a 80 let

V šedesátých letech se počet žadatelů o byt se neustále zvyšoval, ale novou výstavbou se podařilo pouze vyrovnávat přirozený úbytek bytového fondu. Čekací doba na přidělení nového bytu se v mnoha případech protáhla až na dvacet let. Částečně tuto situaci vyřešila výstavba sídlištních komplexů – Severního a Jižního Města s kapacitou až 160 000 obyvatel.

Může Vás zajímat:  Revitalizace pražských brownfieldů

V osmdesátých letech došlo k rozvoji jihozápadu města (sídliště Nové Butovice, Horka a Lužiny) a začalo se s výstavbou v severních částech Prahy.

Divoká privatizace bytového fondu v 90 letech přispěla k dalšímu snížení dostupnosti bytů

V devadesátých letech se do společnosti vrátil význam osobního vlastnictví, začalo se privatizovat a město Praha odprodávalo ve velkém městské nájemní byty. Privatizaci bytového fondu negativně ovlivnily nesprávně nastavené privatizační modely. Nejčastěji se jednalo o odprodej stávajícím nájemníkům za částku, která v mnohých případech ani zdaleka nedosahovala tržní ceny.

Zmenšováním obecního bytového fondu klesla schopnost města ovlivňovat bytovou politiku zejména ve vztahu k zaměstnancům v podporovaných profesích jako jsou zdravotníci, hasiči nebo učitelé. Nedostatek dostupných bytů je i pro nízkopříjmové skupiny jako jsou senioři nebo samoživitelky.

Městské části se začínají opět zajímat o výstavbu dostupnějšího bydlení

V současnosti se privatizaci bytů spravovaných magistrátem podařilo zastavit. Z obecního bytového fondu zbylo 5 %. Naštěstí některé městské části podnikají kroky k jeho rozšíření rekonstrukcí starých budov i novou výstavbou. Například na Praze 11 vznikl v minulých letech nový bytový komplex Opatov se 196 byty. Aktuálně se zde také rekonstruuje bývalá ubytovna Sandra, kde se má z 300 nepříliš kvalitních ubytovacích jednotek stát moderní bydlení pro 194 rodin.

zdroj: stavebni-forum.cz

Zanechat komentář